O Oddílu

Současnost

V současné době má oddíl cca 80 členů a čtyři soutěžní smíšená družstva, která se účastní mistrovských utkání v několika třídách královehradeckých krajských soutěží.

Historie

Chlumecký tenisový oddíl byl založen v roce 1923. První tenisové hřiště však vzniklo v našem městě již v roce 1900 z iniciativy hraběcího nadlesního pana Hookeho v parku Liverpool.

Tenis, který do českých zemí přišel z Anglie jako sport pěstovaný ve vyšších společenských kruzích, tu spíše jako módní zábavu začali pěstovat příslušníci zdejší honorace, k níž patřili úředníci, továrníci, obchodníci, lidé s akademickými tituly i jejich dcery a manželky.

V roce 1906 se v rámci prvního chlumeckého sportovního spolku ustavila i tenisová společnost, kterou tvořili první zdejší hráči: prof. Kalina, bratři Fr. a B. Stutzové, Jan Fidrant, Ing. Vodrážka, bratři Zd. a Adolf Guthové, slečna O. Stutzová, slečnky Belicharovy, slečna A. Kráslová a další. Tenisté hráli nejenom mezi sebou, ale sjednávali i přátelská utkání s tenisty z jiným míst.  Tenisový klub měl tehdy 18 členů, což na tu dobu nebylo zrovna málo. Jeho vzkvétající činnost byla bohužel přervána válkou a hřiště zpustlo.

Po válce jej začali využívat sokolové jako cvičiště. Teprve v roce 1923, kdy Sokol získal nové prostory za starou cihelnou, na místě, kde byla později vybudována sokolovna a sportovní stadion, byla z podnětu pana doktora Jadrného svolána 18. dubna schůze zájemců o tenisový sport, na níž bylo usneseno založit tenisový kroužek. Ustavený výbor se rozhodl znovu vybudovat v Liverpoolu hřiště, na kterém se pak hrálo celých pět let až do roku 1927. Na valné hromadě 27. března 1926, kdy měl klub již 33 členů, členstvo schválilo návrh R. Karneta, aby na pozemku velkostatku za starou cihelnou vedle sokolského cvičiště bylo vybudováno druhé hřiště. Toto usnesení sami současníci pokládali za mezník ve vývoji tenisového sportu  v Chlumci n. Cidlinou. Díky porozumění majitele pozemku Z. R. Kinského, který se stal posléze členem klubu a jeho štědrým mecenášem, se již v srpnu toho roku začalo hrát na novém kurtu.  Klub byl již členem Čsl. Lawn-tennisové Associace. Přičiněním Z. R. Kinského byl zřízen další kurt, takže klub měl celkem k dispozici tři kurty. Zájem o tenis však vzrostl natolik, že kurty nestačily již hráčskému zájmu. Potíže působila i odlehlost hřiště v Liverpoolu. Vedení klubu jednalo proto o možnosti rozšíření dosavadního areálu.

Majitel velkostatku a člen klubu Z. R. Kinský poskytl potřebný prostor pro zřízení dalších dvou dvorců a navíc dal postavit úhlednou dřevěnou klubovnu nákladem 26.000 Kč. Nově zbudovaný tenisový areál byl slavnostně otevřen 17. srpna 1929. Následující rok Čsl. Lawn-tennisová Associace zavedla novou celostátní organizaci na bázi žup. Chlumecký klub byl zařazen do Severovýchodočeské župy, jejímž centrem se stal Nový Bydžov. Vedení župy uspořádalo ve dnech 3.-6. července 1930 župní turnaj na kurtech chlumeckého klubu, které bylo v rozmezí župy v bezkonkurenčně nejlepším stavu. Mistrovství skončilo všestranně skvělými výsledky. Chlumečtí hráči Evžen Hak, Z. R. Kinský (prosluslý svými řezanými kraťasy) a dámy Šírová a Makešová získali 7 druhých a 5 třetích cen. Potešitelný byl i finanční zisk 4.600 Kč. Chlumecký tenis si díky svým čelním reprezentantům spolehlivě udržoval umístění v popředí župního mistrovství.

Pak se náhle nad republikou nakupily temné bouřkové mraky. Německá okupace a tíživé válečné poměry ochromily veškerou spolkovou a klubovou činnost. S námahou se držela při životě kopaná a házená. S likvidací Sokola a Junáka zajikla gymnastika, atletika, turistika i táboření… Chřadl také tenis. Nebyly rakety, míčky, tenisky, nedala se koupit antuka, nebylo vápno. Kronikář zaznamenal: “…chlumecká  mládež i v době válečné – za nepříznivých okolností na dvorcích neupravených s pomůckami všelijakými, snažila se, aby tento druh sportu nebyl v Chlumci zapomenut.”.
Zato hned po osvobození, sotva se na kurtech přestaly vysoušet kořistní německé stanové celty, v hlavách příznivců bílého sportu rodila se myšlenka obnovit tradici vlivem války zapomínaného sportu k bývalé slávě.
Největší zásluhy o zmrtvýchvstání chlumeckého tenisu si nesporně získal neúnavný nadšenec Karel Štěrba spolu s MUDr. J. Čeňkem. Zorganizovali nábor členstva a vykřesali v jeho řadách dobrovolné pracovní úsilí k obnově zanedbaných kurtů, renovaci klubovny i opatřování nezbytných materiálních potřeb. V roce 1948 dosáhl již chlumecký tenis úrovně, která vysoko přečnívala předválečný stav jak co do počtu členů, tak co do úrovně hry. Tenis už dávno nebyl jen příjemnou zábavou společenské smetánky, ale sportem se značnými fyzickými i herními  nároky.

Share Button

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.